„Nemohu si dovolit řešit své finance sám. Nejsem sám sobě poradcem s chladnou hlavou.“
Než jsem začal pracovat ve financích, tak jsem měl kolem sebe spoustu studentů, kteří měli různé zkušenosti s brigádami s rozdáváním letáčků, bednařením na různých festivalech i všelijakými úklidovými pracemi. Byla však i sorta lidí, kteří začali svou kariéru jako prodejci v pojišťovnách.
„Byl jsem přesvědčen o tom, že oblast finančního poradenství je tou nejhorší možnou branží, kde člověk může pracovat.“
Vesměs šlo o prodej životního pojištění a nabízení dalších produktů. V té době jsem si říkal, že bych se této branži nechtěl nikdy přiblížit. Způsob prodeje mi přišel strašný. Jak může student bez zkušeností nabízet něco, čemu ve skutečnosti nerozumí?
Ve druhém ročníku jsem začal pracovat jako finanční poradce a začal jsem poznávat obrovské nedostatky lidí, kteří kupovali produkty, o kterých naprosto nic nevěděli. Setkával jsem se s lidmi, kteří měli založené smlouvy s dlouhým spořícím horizontem (až 30 let) a přitom jejich požadavkem často bylo, aby měli vytvořenou železnou rezervu na bydlení již za 3 roky.
Tento fakt mě stále více přesvědčoval, že zaprvé: najít schopného finančního poradce je sakra těžké a zadruhé: je to nejhorší možná branže, kde člověk může pracovat.
Ptáte se proč? Protože lidé, kteří klidně podepíší smlouvu a přitom naprosto netuší, jaké jsou její podmínky a co pro ně podpis bude do budoucna znamenat, nemohou mít o financích nejmenší povědomí. Na druhou stranu si málokdo z nich uvědomuje, že by potřeboval poradce, aby jim jejich finance kočíroval.
Problém je totiž hlavně v tom, že málokterý poradce Vám řeší situaci tak, jak je pro Vás nejlepší, ale tak, jak Vy chcete. Potom ve skutečnosti PORADCE vůbec PORADCEM není. Pouze zprostředkuje.
Však to znáte - přijdu na nějakou pobočku a první otázka je: Dobrý den, co si přejete? Na tuto odpověď třeba odpovím, že bych chtěl založit nějaké spoření na důchod. Následuje nabídka produktů, které si mohu založit.
Málokdo je mi ovšem schopný poradit vhodný produkt. Na rovinu mi téměř nikdo nedokáže říct, co je pro mě nejlepší. Já sám si přeci nemohu rozhodnout, co je pro mě nejlepší, když se v dané problematice nevyznám.
Takovýmto způsobem však spousta lidí přemýšlí o svých penězích. Vydělal jsem je, tak jim také nejlépe rozumím sám. A zde se dostáváme k pointě celého článku.
Ani já si nemohu dovolit řešit sám své finance, a to se v branži pohybuji devátým rokem. Jednoduše nejsem sám sobě poradcem s chladnou hlavou. Vidím za tím vším emoce spojené s vyděláváním peněz a nemohu se tak často rozhodovat efektivně.
Než jsem začal pracovat ve financích, tak jsem měl kolem sebe spoustu studentů, kteří měli různé zkušenosti s brigádami s rozdáváním letáčků, bednařením na různých festivalech i všelijakými úklidovými pracemi. Byla však i sorta lidí, kteří začali svou kariéru jako prodejci v pojišťovnách.
„Byl jsem přesvědčen o tom, že oblast finančního poradenství je tou nejhorší možnou branží, kde člověk může pracovat.“
Vesměs šlo o prodej životního pojištění a nabízení dalších produktů. V té době jsem si říkal, že bych se této branži nechtěl nikdy přiblížit. Způsob prodeje mi přišel strašný. Jak může student bez zkušeností nabízet něco, čemu ve skutečnosti nerozumí?
Ve druhém ročníku jsem začal pracovat jako finanční poradce a začal jsem poznávat obrovské nedostatky lidí, kteří kupovali produkty, o kterých naprosto nic nevěděli. Setkával jsem se s lidmi, kteří měli založené smlouvy s dlouhým spořícím horizontem (až 30 let) a přitom jejich požadavkem často bylo, aby měli vytvořenou železnou rezervu na bydlení již za 3 roky.
Tento fakt mě stále více přesvědčoval, že zaprvé: najít schopného finančního poradce je sakra těžké a zadruhé: je to nejhorší možná branže, kde člověk může pracovat.
Ptáte se proč? Protože lidé, kteří klidně podepíší smlouvu a přitom naprosto netuší, jaké jsou její podmínky a co pro ně podpis bude do budoucna znamenat, nemohou mít o financích nejmenší povědomí. Na druhou stranu si málokdo z nich uvědomuje, že by potřeboval poradce, aby jim jejich finance kočíroval.
Problém je totiž hlavně v tom, že málokterý poradce Vám řeší situaci tak, jak je pro Vás nejlepší, ale tak, jak Vy chcete. Potom ve skutečnosti PORADCE vůbec PORADCEM není. Pouze zprostředkuje.
Však to znáte - přijdu na nějakou pobočku a první otázka je: Dobrý den, co si přejete? Na tuto odpověď třeba odpovím, že bych chtěl založit nějaké spoření na důchod. Následuje nabídka produktů, které si mohu založit.
Málokdo je mi ovšem schopný poradit vhodný produkt. Na rovinu mi téměř nikdo nedokáže říct, co je pro mě nejlepší. Já sám si přeci nemohu rozhodnout, co je pro mě nejlepší, když se v dané problematice nevyznám.
Takovýmto způsobem však spousta lidí přemýšlí o svých penězích. Vydělal jsem je, tak jim také nejlépe rozumím sám. A zde se dostáváme k pointě celého článku.
Ani já si nemohu dovolit řešit sám své finance, a to se v branži pohybuji devátým rokem. Jednoduše nejsem sám sobě poradcem s chladnou hlavou. Vidím za tím vším emoce spojené s vyděláváním peněz a nemohu se tak často rozhodovat efektivně.
Žádné komentáře:
Okomentovat