středa 21. března 2012

(Ne)závislé poradenství

V posledních letech je obchod s finančními produkty v České republice na vzestupu, snad ještě rychleji však roste počet obchodníků, kteří se sice nazývají různě, jedno však mají společné: ve většině případů jsou ve skutečnosti pouhými zprostředkovateli. Navíc ne každý poradce, který používá přívlastek „nezávislý“, ve skutečnosti nezávislý také je. V ideálním případě by měl být poradce nezávislý nejen na konkrétní bance či spořitelně, ale také na příjmu z vás (tzn. nemusí vám okamžitě něco prodat).

Bankovní poradci? Raději ne.

S rozvojem a diferenciací trhu finančních produktů se objevují i nové „typy poradců“. Vznikly velké finanční skupiny, tvořené bankami, stavebními spořitelnami, penzijními fondy, investičními společnostmi a pojišťovnami a s nimi i prodej založený na tzv. cross-sellingu. Jednou máme klienta v bance, a tak je třeba jej přimět pořídit si i další produkty v rámci naší finanční skupiny. Protože se ale zaměstnanci jedné instituce v tomto směru neosvědčili – rozumí především produktům, které denně poskytují a těžko mohou fundovaně nabízet produkty dalších součástí – začaly si skupiny vyškolovat vlastní poradce.

Takový poradce však logicky nikdy nemůže být objektivní: nehledě na to, že málokdy má přehled o nabídkách na trhu, vždy prodává pouze vlastní produkty, z nichž má provize. A tak než dát na tendenční rady a informace zaměstnance konkrétní banky, to už si raději zmapujte produkty na trhu a jejich výhody a nevýhody sami.

Nezávislost počesku

Finanční poradci, pracující pod hlavičkou větší společnosti  bývají často velmi závislí, obzvláště jedná-li se o tzv. multilevelovou poradenskou společnost. Ihned po nastoupení absolvují školení, která bývají velmi důkladná a zaměřená na získání zákazníka „za každou cenu“. V rámci prodejních dovedností se zde učí doslova umění manipulace, aneb jak na klienta zapůsobit, jak ho přesvědčit, co mu říkat a co raději zamlčet. Firma, která tyto poradce zastřešuje také často „nenápadně“ doporučuje nejlepší produkty, tedy takové, z nichž plyne nejvyšší provize, a tak je nakonec poradce motivován k prodeji konkrétního projektu nejen samotnou výší provize (od níž se odvíjí i jeho odměna), ale také interními pokyny firmy, které se „nevyplatí neposlechnout“. Navíc: poradci bývají často OSVČ, bez pevného platového základu, a tedy dvojnásob motivováni k co největšímu počtu uzavřených smluv.

Kdo mi tedy poradí?

Může se tedy zdát, že neexistuje nic, co by vám opravdu zaručilo nezávislost a objektivitu poradce. Hledejte osobní doporučení. Existuje mnoho internetových diskuzí, v nichž lidé sdělují svá doporučení či varování. Ještě lepší je tip některého z vašich blízkých přátel, který má s poradcem osobní zkušenost.

Nezávislí poradci bez zázemí firmy – správná volba, pokud potřebujete nárazově poradit s daněmi, účetnictvím, finančními produkty nebo nemovitostmi. Pokud ale potřebujete komplexně zhodnotit a zoptimalizovat své portfolio a dlouhodobě pomáhat ve všech jmenovaných oblastech, je ideální nezávislá poradenská společnost, která sdružuje poradce, specializující se na jednotlivé oblasti.

pondělí 5. března 2012

Český bankovní systém – stabilní a přesto s negativním výhledem

Výhled českých bank změnila ratingová agentura Moody´s na konci loňského roku ze stabilního na negativní. Nemůžou za to ani tak české banky, neznamená to totiž, že by neopatrně hospodařily či nebyly připravené na horší časy. Naopak, ČNB opakovaně hodnotí systém jako stabilní a ziskový.

Agentura své rozhodnutí vysvětlila ekonomickým útlumem v Evropě, který může  v budoucnosti snížit ziskovost i kvalitu aktiv bank. K negativní prognóze údajně vedl i fakt, že většina českých bank má vlastníky v zemích eurozóny, které se potýkají s dluhovou krizí. Zdá se, že pro ratingové agentury se Evropská unie stává jednou velkou zemí, která bude v lepším případě stagnovat, v tom horším se propadne do chronické recese.

České banky si vedou dobře – negativní prognóze navzdory

Lídři EU se v říjnu 2011 shodli na tom, aby se do poloviny roku 2012 zvýšila kapitálová přiměřenost evropských bank na 9 procent. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru přitom měla v posledních letech rostoucí trend a na konci roku 2011 překračovala 13,8 %!

Podle údajů ČNB se poměr úvěrů ke vkladům v českém bankovním sektoru pohybuje kolem 80 procent, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii. V mezinárodním srovnání je tak český bankovní systém nadprůměrně dobře kapitalizovaný. Pokud by však Evropskou unii zasáhla očekávaná druhá vlna recese, jistě bude mít dopad i na české banky. Nicméně podle opakovaných zátěžových testů ČNB je český bankovní systém schopen ustát bez vážnějších problémů i velmi nepříznivý ekonomický vývoj. Navíc úvěry jsou poskytnuty převážně v korunách, a nehrozí tak riziko nesplácení z důvodu měnového vývoje.

Matky zdrojem nebezpečí?

Co se týče závislosti českých bank na zahraničních matkách, ani zde to není tak jednoznačné.  ČNB si udržuje dohled nad dodržováním limitu angažovanosti banky vůči skupině, která může dosáhnout maximálně 25% regulatorního kapitálu tuzemské banky. A české banky tento limit s velkou rezervou dodržují. ČNB monitoruje i výplatu dividend, která může být další formou finančního transferu směrem od českých bank k jejich zahraničním matkám, přičemž zvažuje i nejrůznější zátěžové scénáře vývoje ekonomiky.  Ani zahraniční matky tak nemusí být tolik rizikovým faktorem, jak by se mohlo zdát.

Co víc, české banky disponují kapitálovým polštářem ve výši 143 miliard korun a ani odepsání pohledávek ve výši 24 miliard korun za zadluženými zeměmi eurozóny by banky neohrozilo.

Co z toho vyplývá? Rating evropských zemí se až na výjimky snižuje a to i u nejvyspělejších země. A doplatí na to ta, která je sice jednou z nejotevřenějších ekonomik, snadno ovlivnitelná externím vývojem, avšak její bankovní systém je v naprostém pořádku. Další důvod, proč nepřeceňovat význam ratingových agentur.