Na konci listopadu nám bylo oznámeno, že nejvýznamnější centrální banky světa zahajují masivní intervenci na podporu komerčních bank a finančnímu sektoru. Jednoduše řečeno, rozhodli se zlevnit peníze pro banky, aby jim tak zvýšili jejich zisky. Jak to, že jsou najednou tak jednotní a štědří?
Opatření takového rozsahu tady byla naposledy viděna v letech 2008 – 2009. Tedy v tom nejhorším období současné krize. Tehdy se s pomocí celého komplexu opatření podobného rázu podařilo zachránit finanční systém Spojených států i Evropy. Scénář těch událostí je zřejmě zbytečné připomínat, všichni vědí, že špatná volba cenných papírů ze strany zejména amerických bank způsobená morálním hazardem vedla k pádu jedné z nich - Lehman Brothers - a následnému zděšení celého finančního sektoru a burzovní panice.
Nespali samozřejmě ani samotní politici, kteří celou tuto situaci z velké části způsobili. Právě z té doby si pamatujeme předešlý záchvat a růst burzovních indexů podobný jako dnes, částečně uklidněných hřejivým přívalem čerstvě natištěných peněz. A sláva, teď to tady máme znova! Jen naopak.
Ne, nemyslím tím, že teď zachráněné komerční banky štědře pomáhají nám, pouze se nám teď do určité míry vyměnily role Evropy a Ameriky. Teď tady máme evropské banky plné státních obligací různých ne příliš zodpovědných jihoevropských zemí. Tyto banky mají přirozeně namále a jak to tak ve světové ekonomice chodí, jejich pád by za sebou vlekl do propasti i banky ze zbylého světa, s těmi americkými v čele.
Proto jsme znovu svědky intenzivní celosvětové podpory finančního sektoru, ovšem prozatím v o poznání menším měřítku než před dvěma lety. Rozsah pomoci odpovídá rozsahu problémů a ty jsou s předchozí finanční krizí nesrovnatelné. Je tomu tak proto, že zatím nikdo nenechal padnout žádné Lehman Brothers. Kdyby nám totiž nějaká taková francouzská banka padla, to bychom se už opravdu nedoplatili.
Ovšem i dnes se jedná o velmi tučné částky. Současná akutní pomoc, tak jasně reprezentovaná nedávným koordinovaným zásahem centrálních bankéřů pak ukazuje, že si světové elity její vážnost uvědomují a docela se poučili. Co se nás týče, máme zatím relativně klid. České banky s nekvalitními cennými papíry moc nehřešily a co se vlivu evropské situace na nás týče, tak tady taky prozatím nejsou důvody k panice.
Otázky, zda se evropská ekonomika ze současné krize vůbec někdy dostane, bych přirovnal k otázkám typu, zda po letošní zimě znovu přijde jaro. K čemu bych přirovnával lidi, kteří tvrdí že „jaro nepřijde“, radši ponechme stranou.
Podstatné je, že je ekonomická situace z našeho pohledu dokonce poměrně příznivá. Nezapomínejte, že nepopiratelnou součástí současného dění je, kromě skutečných problémů, také panika světových investorů. Proto žijeme v určitém smyslu v lákavém a nevídaném období slev a příležitostí. Až zase přijde „lepší doba“, dnešní možnosti již budou dávno pryč, a ti, kdo je včas využili, se budou na ty ostatní vesele usmívat.
středa 21. prosince 2011
úterý 29. listopadu 2011
Má finanční poradenství v době krize cenu?
Podle údajů Světové banky byl meziroční růst HDP v ekonomikách celého světa v loňském roce 4,2%. To jsou o poznání lepší čísla než v roce 2009, kdy byl zaznamenán největší propad za poslední desetiletí a to o dvě procenta. Bylo by ovšem pošetilé považovat současnou světovou ekonomickou krizi za ukončenou záležitost.
Vývoj světové ekonomiky v tomto roce vzbuzuje u mnohých obavy - dluhová krize v Řecku a Irsku, obavy ze zadluženosti Portugalska, Itálie, Španělska a mnohých dalších států, nejasný osud eura, stagnace ekonomiky Spojených států atd. - to vše vnáší do našeho každodenního života mnoho nejistoty. Doby, kdy měl vývoj světové ekonomiky jen pramalý vliv na řadové občany naší země, jsou nenávratně pryč. Dnes tvoří 70% hrubého domácího produktu ČR export statků a služeb do zahraničí a přímé zahraniční investice do České republiky ve své řadě přesáhly jen za rok 2010 neuvěřitelných 6,7 miliard dolarů (údaje Světové banky).
Tato statistika jen potvrzuje, že úroky z vkladů v bance, procenta z hypotéky, podmínky leasingu, dostupnost pojištění, splacení předchozích dluhů a závazků, konec konců cena vaší vlastní nemovitosti, to vše dnes bezprostředně závisí na vývoji světových trhů.
Svět je dnes nesrovnatelně komplikovanější než před několika desítkami let a každý váš krok by tomu měl odpovídat. Tempo růstu české ekonomiky zpomaluje, bankovnictví je ovlivněno nestabilní situací ve světě, současně s tím se však otevírají i lákavé perspektivy budoucího růstu cen aktiv v souvislosti s možným koncem světové finanční krize a obnovením konjunktury. To vše je nutné sledovat. Specifikem tržního hospodářství je totiž jeho nepředvídatelnost. Ať už se bude situace vyvíjet jakkoli, primární starostí každého z nás je zachovat si přehled, a nenechat se nemile překvapit. A to ani prudkými zvraty vývoje, ať už nám rok 2012 přinese hromadné krachy bank či naopak nový boom na trhu nemovitostí.
Specifikem sféry financí je totiž ohromná cena informací, a ta v situaci krize nevídaně stoupá. Informační náskok v této sféře může každému ušetřit nejen podstatnou část jeho peněz a zdraví, ale také velmi dobře vydělat. Situace se i nadále dynamicky a nepředvídatelné vyvíjí, ale již teď je jasné, že správný finanční plán sestavený dnes bude znamenat bohatství a blahobyt v budoucnosti. Ač jsou hrozné a v tržním hospodářství nevyhnutelné, všechny ekonomické krize totiž jednou končí, a po nich nastává nové období prosperity.
Vývoj světové ekonomiky v tomto roce vzbuzuje u mnohých obavy - dluhová krize v Řecku a Irsku, obavy ze zadluženosti Portugalska, Itálie, Španělska a mnohých dalších států, nejasný osud eura, stagnace ekonomiky Spojených států atd. - to vše vnáší do našeho každodenního života mnoho nejistoty. Doby, kdy měl vývoj světové ekonomiky jen pramalý vliv na řadové občany naší země, jsou nenávratně pryč. Dnes tvoří 70% hrubého domácího produktu ČR export statků a služeb do zahraničí a přímé zahraniční investice do České republiky ve své řadě přesáhly jen za rok 2010 neuvěřitelných 6,7 miliard dolarů (údaje Světové banky).
Tato statistika jen potvrzuje, že úroky z vkladů v bance, procenta z hypotéky, podmínky leasingu, dostupnost pojištění, splacení předchozích dluhů a závazků, konec konců cena vaší vlastní nemovitosti, to vše dnes bezprostředně závisí na vývoji světových trhů.
Svět je dnes nesrovnatelně komplikovanější než před několika desítkami let a každý váš krok by tomu měl odpovídat. Tempo růstu české ekonomiky zpomaluje, bankovnictví je ovlivněno nestabilní situací ve světě, současně s tím se však otevírají i lákavé perspektivy budoucího růstu cen aktiv v souvislosti s možným koncem světové finanční krize a obnovením konjunktury. To vše je nutné sledovat. Specifikem tržního hospodářství je totiž jeho nepředvídatelnost. Ať už se bude situace vyvíjet jakkoli, primární starostí každého z nás je zachovat si přehled, a nenechat se nemile překvapit. A to ani prudkými zvraty vývoje, ať už nám rok 2012 přinese hromadné krachy bank či naopak nový boom na trhu nemovitostí.
Specifikem sféry financí je totiž ohromná cena informací, a ta v situaci krize nevídaně stoupá. Informační náskok v této sféře může každému ušetřit nejen podstatnou část jeho peněz a zdraví, ale také velmi dobře vydělat. Situace se i nadále dynamicky a nepředvídatelné vyvíjí, ale již teď je jasné, že správný finanční plán sestavený dnes bude znamenat bohatství a blahobyt v budoucnosti. Ač jsou hrozné a v tržním hospodářství nevyhnutelné, všechny ekonomické krize totiž jednou končí, a po nich nastává nové období prosperity.
středa 16. listopadu 2011
Finanční poradenství DNES
Vždy když slyším název finanční poradenství, vybavím si slušně oblečeného kravaťáka, který se usmívá od ucha k uchu a přitom mi na všechny mé otázky odpoví “Samozřejmě, žádný problém, zařídíme.”
Je opravdu tak složité dnes najít schopné finanční poradce, kteří kladou důraz spíše na to, co mají v hlavě než na to, aby to dobře znělo a dobře vypadalo?
Když se dnes zeptáte lidí, co říkají na finanční poradce, tak většina z nichřekne, že s nimi nemá dobrou zkušenost a že jim většinou jde jen o zisk. Navíc má často klient daleko více vědomostí a informací než samotný poradce. Což našemu oboru příliš nepřidává na důvěryhodnosti.
Proč si myslíte, že většina poradců má za klienty hlavně rodiny s dětmi a neúspěšné podnikatele? Přece proto, že pro akvizici klienta je toto nejjednodušší způsob. Jak tedy dnešní finanční poradenství vypadá a kde je příčina toho, že finanční poradenství v ČR nedosahuje větších kvalit?
Zkusím rozebrat podstatu toho, jak dnes finanční poradce pracuje.
Finanční poradenství dnes může provozovat v podstatě každý. I přesto, že je to branže, pro kterou byste měli být vybaveni ekonomickým vzděláním, nebo alespoň ekonomickým a finančním cítěním, tak ti nejúspěšnější jsou většinou zcela z jiných oborů a s financemi se poprvé setkávají až při pohovoru nebo náborovém řízení.
Je to dáno tím, že finanční poradce na dnešní úrovni žádným poradcem být nemusí. Musí většinou dobře vypadat, dobře působit a dobře mluvit. To naprosto stačí. Nejúspěšnějšími finančními poradci tedy bývají většinou bývalí obchodní zástupci nebo „lidé s tahem na branku“.
Když takový člověk zatouží být finančním poradcem, tak hned na pohovoru dostane zprávu o obrovských možnostech zisků. Prý stačí jen makat, a vše se dostaví samo. Další školení slouží už jen k tomu, aby motivovala poradce pracovat, vzdělávat se a vydělávat peníze.
Zkusím Vám ale popsat jiný úhel pohledu.
„Teprve poté, co jsme schopný vidět skrz problémy úplně jiným zrakem než klient, mohu poskytovat své služby.“
Finanční poradce musí být člověk, který se živí finančním poradenstvím a tedy jeho core business není nabírání dalších spolupracovníků “pod sebe“, jak tomu mnohdy bývá, ale poskytování kvalitního poradenství svým klientům. Abych však mohl někomu radit, potřebuji kvalitní průpravu a kvalitní školení. Školení, která mě naučí vidět do útrob problémů. Teprve poté, co jsme schopný vidět skrz problémy úplně jiným zrakem než klient, mohu poskytovat své služby.
Jedině z tohoto modelu může vzejít až po nějakém čase vhodný poradce – manažer, tedy člověk, který je schopen nabyté zkušenosti předávat dál. Tato zdlouhavá metoda se mnohým tzv. finančně poradenským firmám nelíbí, a to především proto, že omezuje zisky. Je to však jediná funkční metoda v oblasti poradenství. Je to jediná metoda, jak zvládnout oslovit i klienty, kteří rozhodně neskočí na krásně vypadající nabídku složenou z předražených podílových fondů.
Finanční poradenství je tedy v současné době oblastí chudou na informace, ale bohatou na marketing. Rád se budu podílet na tom, aby našemu oboru dominovala kvalita informací, a ne perfektní schopnost přesvědčování a oslňující windsor.
Je opravdu tak složité dnes najít schopné finanční poradce, kteří kladou důraz spíše na to, co mají v hlavě než na to, aby to dobře znělo a dobře vypadalo?
Když se dnes zeptáte lidí, co říkají na finanční poradce, tak většina z nichřekne, že s nimi nemá dobrou zkušenost a že jim většinou jde jen o zisk. Navíc má často klient daleko více vědomostí a informací než samotný poradce. Což našemu oboru příliš nepřidává na důvěryhodnosti.
Proč si myslíte, že většina poradců má za klienty hlavně rodiny s dětmi a neúspěšné podnikatele? Přece proto, že pro akvizici klienta je toto nejjednodušší způsob. Jak tedy dnešní finanční poradenství vypadá a kde je příčina toho, že finanční poradenství v ČR nedosahuje větších kvalit?
Zkusím rozebrat podstatu toho, jak dnes finanční poradce pracuje.
Finanční poradenství dnes může provozovat v podstatě každý. I přesto, že je to branže, pro kterou byste měli být vybaveni ekonomickým vzděláním, nebo alespoň ekonomickým a finančním cítěním, tak ti nejúspěšnější jsou většinou zcela z jiných oborů a s financemi se poprvé setkávají až při pohovoru nebo náborovém řízení.
Je to dáno tím, že finanční poradce na dnešní úrovni žádným poradcem být nemusí. Musí většinou dobře vypadat, dobře působit a dobře mluvit. To naprosto stačí. Nejúspěšnějšími finančními poradci tedy bývají většinou bývalí obchodní zástupci nebo „lidé s tahem na branku“.
Když takový člověk zatouží být finančním poradcem, tak hned na pohovoru dostane zprávu o obrovských možnostech zisků. Prý stačí jen makat, a vše se dostaví samo. Další školení slouží už jen k tomu, aby motivovala poradce pracovat, vzdělávat se a vydělávat peníze.
Zkusím Vám ale popsat jiný úhel pohledu.
„Teprve poté, co jsme schopný vidět skrz problémy úplně jiným zrakem než klient, mohu poskytovat své služby.“
Finanční poradce musí být člověk, který se živí finančním poradenstvím a tedy jeho core business není nabírání dalších spolupracovníků “pod sebe“, jak tomu mnohdy bývá, ale poskytování kvalitního poradenství svým klientům. Abych však mohl někomu radit, potřebuji kvalitní průpravu a kvalitní školení. Školení, která mě naučí vidět do útrob problémů. Teprve poté, co jsme schopný vidět skrz problémy úplně jiným zrakem než klient, mohu poskytovat své služby.
Jedině z tohoto modelu může vzejít až po nějakém čase vhodný poradce – manažer, tedy člověk, který je schopen nabyté zkušenosti předávat dál. Tato zdlouhavá metoda se mnohým tzv. finančně poradenským firmám nelíbí, a to především proto, že omezuje zisky. Je to však jediná funkční metoda v oblasti poradenství. Je to jediná metoda, jak zvládnout oslovit i klienty, kteří rozhodně neskočí na krásně vypadající nabídku složenou z předražených podílových fondů.
Finanční poradenství je tedy v současné době oblastí chudou na informace, ale bohatou na marketing. Rád se budu podílet na tom, aby našemu oboru dominovala kvalita informací, a ne perfektní schopnost přesvědčování a oslňující windsor.
středa 26. října 2011
Zlato, zlato, zlato aneb stojí opravdu zato?
Pokud chcete investici, která se opravdu vyplatí, určitě zvolte zlato. Souhlasíte? Já nikoliv.
Peníze se totiž neztrácejí. Ba naopak, v poslední době se spíše množí jak houby po dešti.
Pokud bych měl kupovat zlato jako investici, která se mi do budoucna několikrát zhodnotí, řeknu rozhodně ne. V současné době jsou mnohem zajímavější investice než zlato. Mnoho mých kolegů z oboru doporučuje svým klientům do zlata investovat či si takovýmto způsobem pravidelně spořit. Radí tak proto, že vycházejí z historického vývoje cen zlata. Spoléhat se minulé, ač více či méně pravidelně se opakující jevy, se dle mého názoru ne vždy vyplácí.
Pokud by však důvodem ke koupi zlata bylo zajištění hodnoty mého majetku, tak bych se tomu naopak vůbec nebránil. Tuto funkci totiž zlato plní velice spolehlivě. I přes to však musím přesně vědět, co od něj můžu očekávat.
Pokud si třeba spořím prostřednictvím nákupu mincí či slitků malých hodnot, pak přijímám i fakt, že v momentě nákupu přicházím až o 60 % jejich hodnoty. U malých gramáží je 60% spread mezi nákupní a později prodejní hodnotou u malých gramáží. Je dobré si uvědomit, že i kdyby se vyplnily ty nejčernější sny, tak dramticky během jednoho dne světová ekonomika jistě neklesne.
Dále je třeba mít na paměti, že vhodné je investovat do takových statků, které najdou svého kupce. Koupím-li si zlato, dříve či později jej potřebuji (pokud chci, aby se mi investice vyplatila) prodat. Otázkou je, zda zlato najde kupce i v době, na níž se jeho koupí připravuji.
Hlavní funkce zlata je však nesporná: zlato je majetek. Investujeme do něj proto, abychom diverzifikovali své portfolio. Rolí poradců je umět klientovi říci, jak velkou část majetku by mělo zlato tvořit, jaké jsou jeho vlastnosti a jak se může v budoucnu zachovat.
Nabízet cosi, co bezpečně sám nezná, by si poradce neměl dovolit, jednak z úcty ke klientovi a jednak z povinnosti k našemu oboru.
pondělí 15. srpna 2011
Provize, kam se podíváš…
Výše provizí je stěžejním tématem českého trhu finančního poradenství. Existuje však několik cest z tohoto bludného kruhu.
V současné době se to na trhu finančního poradenství provizemi jen hemží. Setkáme se s nimi skoro všude. Stačí se podívat na webové stránky některé z velkých poradenských společností, které působí na českém trhu, a ihned zjistíme, že hlavní motivací pro případné zájemce o pozice finančních poradců je výše vyplácených provizí.
“Provize zastiňují potřeby klienta, které by měly v kvalitním finančním poradenství hrát vždy hlavní roli.”
Jak je možné za stávajících poměrů zaručit kvalitu nabízených služeb? Bohužel jen velmi těžko. Kvalita poradenských služeb stále ustupuje do pozadí, za to finanční motivaci má navrch. Mnozí finanční poradci by se měli nazývat spíše prodejci finančních produktů. Jejich rady nejsou často motivovány potřebami klienta, ale výší provize za daný produkt. Role poradce je tedy zastíněna rolí zprostředkovatele, který se snaží klientovi zřídit produkt, z nějž má užitek především on sám.
Klient bohužel není většinou schopen určit, zda je dané řešení efektivní. Jeho nedostatečnost spatří až ve chvíli, kdy celý “koncept” selže. (Tato řešení ve skutečnosti vůbec koncepční nejsou. Nezohledňují všechny potřeby a požadavky klienta, jeho finanční situaci a možnosti, makroekonomické jevy atd.) To je však pozdě. V ten okamžik klient už nemá ve finanční poradce ani zbytek důvěry.
Existuje však několik způsobů, jimiž se může oblast poradenských služeb obrodit, stát se disciplínou, v níž hraje hlavní roli kvalita a odbornost poradců. Jedním z řešení je zavedení rovných provizí za jeden typ finančního produktu. Finanční poradci tak nejsou motivováni k tomu, aby klientovi doporučovali produkt, z nějž mají největší provizi. Tato cesta je spíše pastí na poradce, kteří by chtěli dát přednost vlastnímu zisku před potřebami klienta. Toto nastavení může být jedním z prvních kroků ke kultivaci poradenského prostředí.
Je "fee only" řešením?
Druhým řešením je zavedení služby placeného poradenství. V tomto případě není zapotřebí pochybovat o objektivitě rad poradce. Klient totiž platí za jeho čas, zkušenosti a odborné znalosti. Plně placené poradenství, známé také pod anglickým názvem „fee only“ má jednu velkou přednost – tou je průhlednost vztahu klienta a finančního poradce.
Další předností je i hloubka a komplexnost řešení finančních otázek. V České republice však nejsou klienti zatím zvyklí za kvalitní a odborné služby platit. Z posledních průzkumů vyplývá, že lidé nepovažují investici do objektivního a komplexního poradenství za efektivní.
Pevně věřím, že hon za provizemi již brzy nahradí potřeba kvalitního a koncepčního poradenství, které staví na první místo zájmy klienta. Je třeba říci, že tíha celé situace je nejen na poradcích a poradenských společnostech, ale i na zákaznících a celé české společnosti.
V současné době se to na trhu finančního poradenství provizemi jen hemží. Setkáme se s nimi skoro všude. Stačí se podívat na webové stránky některé z velkých poradenských společností, které působí na českém trhu, a ihned zjistíme, že hlavní motivací pro případné zájemce o pozice finančních poradců je výše vyplácených provizí.
“Provize zastiňují potřeby klienta, které by měly v kvalitním finančním poradenství hrát vždy hlavní roli.”
Jak je možné za stávajících poměrů zaručit kvalitu nabízených služeb? Bohužel jen velmi těžko. Kvalita poradenských služeb stále ustupuje do pozadí, za to finanční motivaci má navrch. Mnozí finanční poradci by se měli nazývat spíše prodejci finančních produktů. Jejich rady nejsou často motivovány potřebami klienta, ale výší provize za daný produkt. Role poradce je tedy zastíněna rolí zprostředkovatele, který se snaží klientovi zřídit produkt, z nějž má užitek především on sám.
Klient bohužel není většinou schopen určit, zda je dané řešení efektivní. Jeho nedostatečnost spatří až ve chvíli, kdy celý “koncept” selže. (Tato řešení ve skutečnosti vůbec koncepční nejsou. Nezohledňují všechny potřeby a požadavky klienta, jeho finanční situaci a možnosti, makroekonomické jevy atd.) To je však pozdě. V ten okamžik klient už nemá ve finanční poradce ani zbytek důvěry.
Existuje však několik způsobů, jimiž se může oblast poradenských služeb obrodit, stát se disciplínou, v níž hraje hlavní roli kvalita a odbornost poradců. Jedním z řešení je zavedení rovných provizí za jeden typ finančního produktu. Finanční poradci tak nejsou motivováni k tomu, aby klientovi doporučovali produkt, z nějž mají největší provizi. Tato cesta je spíše pastí na poradce, kteří by chtěli dát přednost vlastnímu zisku před potřebami klienta. Toto nastavení může být jedním z prvních kroků ke kultivaci poradenského prostředí.
Je "fee only" řešením?
Druhým řešením je zavedení služby placeného poradenství. V tomto případě není zapotřebí pochybovat o objektivitě rad poradce. Klient totiž platí za jeho čas, zkušenosti a odborné znalosti. Plně placené poradenství, známé také pod anglickým názvem „fee only“ má jednu velkou přednost – tou je průhlednost vztahu klienta a finančního poradce.
Další předností je i hloubka a komplexnost řešení finančních otázek. V České republice však nejsou klienti zatím zvyklí za kvalitní a odborné služby platit. Z posledních průzkumů vyplývá, že lidé nepovažují investici do objektivního a komplexního poradenství za efektivní.
Pevně věřím, že hon za provizemi již brzy nahradí potřeba kvalitního a koncepčního poradenství, které staví na první místo zájmy klienta. Je třeba říci, že tíha celé situace je nejen na poradcích a poradenských společnostech, ale i na zákaznících a celé české společnosti.
Proč mám svého poradce
„Nemohu si dovolit řešit své finance sám. Nejsem sám sobě poradcem s chladnou hlavou.“
Než jsem začal pracovat ve financích, tak jsem měl kolem sebe spoustu studentů, kteří měli různé zkušenosti s brigádami s rozdáváním letáčků, bednařením na různých festivalech i všelijakými úklidovými pracemi. Byla však i sorta lidí, kteří začali svou kariéru jako prodejci v pojišťovnách.
„Byl jsem přesvědčen o tom, že oblast finančního poradenství je tou nejhorší možnou branží, kde člověk může pracovat.“
Vesměs šlo o prodej životního pojištění a nabízení dalších produktů. V té době jsem si říkal, že bych se této branži nechtěl nikdy přiblížit. Způsob prodeje mi přišel strašný. Jak může student bez zkušeností nabízet něco, čemu ve skutečnosti nerozumí?
Ve druhém ročníku jsem začal pracovat jako finanční poradce a začal jsem poznávat obrovské nedostatky lidí, kteří kupovali produkty, o kterých naprosto nic nevěděli. Setkával jsem se s lidmi, kteří měli založené smlouvy s dlouhým spořícím horizontem (až 30 let) a přitom jejich požadavkem často bylo, aby měli vytvořenou železnou rezervu na bydlení již za 3 roky.
Tento fakt mě stále více přesvědčoval, že zaprvé: najít schopného finančního poradce je sakra těžké a zadruhé: je to nejhorší možná branže, kde člověk může pracovat.
Ptáte se proč? Protože lidé, kteří klidně podepíší smlouvu a přitom naprosto netuší, jaké jsou její podmínky a co pro ně podpis bude do budoucna znamenat, nemohou mít o financích nejmenší povědomí. Na druhou stranu si málokdo z nich uvědomuje, že by potřeboval poradce, aby jim jejich finance kočíroval.
Problém je totiž hlavně v tom, že málokterý poradce Vám řeší situaci tak, jak je pro Vás nejlepší, ale tak, jak Vy chcete. Potom ve skutečnosti PORADCE vůbec PORADCEM není. Pouze zprostředkuje.
Však to znáte - přijdu na nějakou pobočku a první otázka je: Dobrý den, co si přejete? Na tuto odpověď třeba odpovím, že bych chtěl založit nějaké spoření na důchod. Následuje nabídka produktů, které si mohu založit.
Málokdo je mi ovšem schopný poradit vhodný produkt. Na rovinu mi téměř nikdo nedokáže říct, co je pro mě nejlepší. Já sám si přeci nemohu rozhodnout, co je pro mě nejlepší, když se v dané problematice nevyznám.
Takovýmto způsobem však spousta lidí přemýšlí o svých penězích. Vydělal jsem je, tak jim také nejlépe rozumím sám. A zde se dostáváme k pointě celého článku.
Ani já si nemohu dovolit řešit sám své finance, a to se v branži pohybuji devátým rokem. Jednoduše nejsem sám sobě poradcem s chladnou hlavou. Vidím za tím vším emoce spojené s vyděláváním peněz a nemohu se tak často rozhodovat efektivně.
Než jsem začal pracovat ve financích, tak jsem měl kolem sebe spoustu studentů, kteří měli různé zkušenosti s brigádami s rozdáváním letáčků, bednařením na různých festivalech i všelijakými úklidovými pracemi. Byla však i sorta lidí, kteří začali svou kariéru jako prodejci v pojišťovnách.
„Byl jsem přesvědčen o tom, že oblast finančního poradenství je tou nejhorší možnou branží, kde člověk může pracovat.“
Vesměs šlo o prodej životního pojištění a nabízení dalších produktů. V té době jsem si říkal, že bych se této branži nechtěl nikdy přiblížit. Způsob prodeje mi přišel strašný. Jak může student bez zkušeností nabízet něco, čemu ve skutečnosti nerozumí?
Ve druhém ročníku jsem začal pracovat jako finanční poradce a začal jsem poznávat obrovské nedostatky lidí, kteří kupovali produkty, o kterých naprosto nic nevěděli. Setkával jsem se s lidmi, kteří měli založené smlouvy s dlouhým spořícím horizontem (až 30 let) a přitom jejich požadavkem často bylo, aby měli vytvořenou železnou rezervu na bydlení již za 3 roky.
Tento fakt mě stále více přesvědčoval, že zaprvé: najít schopného finančního poradce je sakra těžké a zadruhé: je to nejhorší možná branže, kde člověk může pracovat.
Ptáte se proč? Protože lidé, kteří klidně podepíší smlouvu a přitom naprosto netuší, jaké jsou její podmínky a co pro ně podpis bude do budoucna znamenat, nemohou mít o financích nejmenší povědomí. Na druhou stranu si málokdo z nich uvědomuje, že by potřeboval poradce, aby jim jejich finance kočíroval.
Problém je totiž hlavně v tom, že málokterý poradce Vám řeší situaci tak, jak je pro Vás nejlepší, ale tak, jak Vy chcete. Potom ve skutečnosti PORADCE vůbec PORADCEM není. Pouze zprostředkuje.
Však to znáte - přijdu na nějakou pobočku a první otázka je: Dobrý den, co si přejete? Na tuto odpověď třeba odpovím, že bych chtěl založit nějaké spoření na důchod. Následuje nabídka produktů, které si mohu založit.
Málokdo je mi ovšem schopný poradit vhodný produkt. Na rovinu mi téměř nikdo nedokáže říct, co je pro mě nejlepší. Já sám si přeci nemohu rozhodnout, co je pro mě nejlepší, když se v dané problematice nevyznám.
Takovýmto způsobem však spousta lidí přemýšlí o svých penězích. Vydělal jsem je, tak jim také nejlépe rozumím sám. A zde se dostáváme k pointě celého článku.
Ani já si nemohu dovolit řešit sám své finance, a to se v branži pohybuji devátým rokem. Jednoduše nejsem sám sobě poradcem s chladnou hlavou. Vidím za tím vším emoce spojené s vyděláváním peněz a nemohu se tak často rozhodovat efektivně.
Jak by se měly zachovat poradenské společnosti tváří v tvář další finanční krizi?
Ze všech stran se na mě hrne skepse a negativní nálada z hrozby druhé krize. Padají burzy, akcie, ekonomika je zadlužená. Jak se má nyní zachovat poradenská společnost ke svým klientům?
Předně bych se chtěl pozastavit nad tím, proč burzy padají. Všude se můžete dočíst, jak negativní jsou makro data Spojených států amerických, jak klesá spotřebitelský index a jak se vlády zadlužují. Nic pozitivního, že?
Nic pozitivního, ale žádná novinka. Proč nás to tolik překvapuje? Čím více budete nyní číst děsivé zprávy, tím více to vyděsí nejenom Vás, ale potom i klienty. Navrhl jsemšest bodů, podle nichž by se měly poradenské společnosti řídit:
1) Klient musí vědět, jak má své finance nastavené
Již rok se naše společnost řídí židovským dělením majetku. Proč? Právě pro tyto případy. Nespokojený klient je ten, kterému prodáváte skvělé zítřky, a ony nepřijdou.
Pokud ale poradensky pracujete tak, že již dopředu počítáte s tím, že portfolio má být vyvážené, nikoliv převahou INVESTIC, pak Vám nyní klient ani v dnešních dnech rozrušeně nezavolá. Ví, jak má své finance nastavené. Jedna část portfolia klesá (akcie), další roste (zlato).
U méně bonitních klientů, kteří neinvestují jednorázově, ale pravidelně a navíc na dlouhých horizontech je to také poměrně jednoduché. Nyní nakupují za čím dál tím méně finančních prostředků. Navíc investují pravidelně právě proto, aby diverzifikovali riziko spojené s časováním trhu.
2) Rozkládejte portfolia dle tzv. židovského dělení
Ohledně otázky druhé krize. Ta se bude stále častěji skloňovat. O to víc musíte jako poradci portfolia rozkládat do židovského dělení. Výkyvy trhů jsou a budou vždy! Na druhou stranu peníze a schopnost je vydělat tu bude také. Peníze nemizí, jen se distribuují prostřednictvím trhů jinam.
Když tedy někde „zmizí“ (po poklesu akciových trhů), tak se zase jinde objeví. V naší poradenské společnosti máme kompletní záběr, kam vložit peníze. V našem portfoliu jsou zastoupeny všechny významné entity. Nemovitosti, investice, akcie, komodity, účty, služby, projekty, půjčky…
3) Chraňte klientův majetek, nesnažte se spekulovat a předvídat
Pokud nastane další krize, tak to rozhodně nezměníme. Ani my a ani nikdo jiný. Krize je panická reakce na neočekávanou událost. Trhy se opět vzpamatují, ale dlouhodobě budou výkyvům podléhat. Nesnažte se klienta přesvědčit, že na tom zase co nejrychleji vydělá. Diverzifikujte a pak ho automaticky připravíte na to, že jedna část portfolia vydělává a druhá plní zajišťovací úlohu. Za půl roku se to pootočí a bude to zase jinak. Chraňte jeho majetek, nesnažte se spekulovat a předvídat.¨
4) Umět se orientovat v otázkách makroekonomiky je nezbytné
V současné době svět ovládá DLUH, ale není to nic děsivého, jak píší noviny. Vaši klienti si také berou hypotéky na 30 let a nepřemýšlejí, že to nebudou moci splácet. Jediné, co se úvěrem změní je to, že pocit jistoty přejde v pocit nejistoty. Ale 80 procent lidí to žene kupředu a motivuje je k pracovním výkonům. Koneckonců, když vláda chce podpořit ekonomiku, tak se také zadluží, aby ji rozpohybovala. Je to odraz dnešní doby a my proti tomu nemůžeme jít s hrůzou v očích. Je třeba být nad věcí a umět se v otázkách makroekonomiky zorientovat.
5) Využijte situaci pro sebe
Využijte dnešní situaci pro sebe. Ukažte klientům, že jiné poradenské společnosti neumí reagovat. Umí přehodit klientovi portfolio z akcií do dluhopisů. Nic víc. Stále se pohybují na kapitálových trzích, které jsou nyní zasaženy.
6) Vytvořte si vlastní názor, neunáhlujte se
Vytvořte si vlastní názor, jak se to od poradce očekává a nesnažte se reagovat na každý podnět unáhleně.
Předně bych se chtěl pozastavit nad tím, proč burzy padají. Všude se můžete dočíst, jak negativní jsou makro data Spojených států amerických, jak klesá spotřebitelský index a jak se vlády zadlužují. Nic pozitivního, že?
Nic pozitivního, ale žádná novinka. Proč nás to tolik překvapuje? Čím více budete nyní číst děsivé zprávy, tím více to vyděsí nejenom Vás, ale potom i klienty. Navrhl jsemšest bodů, podle nichž by se měly poradenské společnosti řídit:
1) Klient musí vědět, jak má své finance nastavené
Již rok se naše společnost řídí židovským dělením majetku. Proč? Právě pro tyto případy. Nespokojený klient je ten, kterému prodáváte skvělé zítřky, a ony nepřijdou.
Pokud ale poradensky pracujete tak, že již dopředu počítáte s tím, že portfolio má být vyvážené, nikoliv převahou INVESTIC, pak Vám nyní klient ani v dnešních dnech rozrušeně nezavolá. Ví, jak má své finance nastavené. Jedna část portfolia klesá (akcie), další roste (zlato).
U méně bonitních klientů, kteří neinvestují jednorázově, ale pravidelně a navíc na dlouhých horizontech je to také poměrně jednoduché. Nyní nakupují za čím dál tím méně finančních prostředků. Navíc investují pravidelně právě proto, aby diverzifikovali riziko spojené s časováním trhu.
2) Rozkládejte portfolia dle tzv. židovského dělení
Ohledně otázky druhé krize. Ta se bude stále častěji skloňovat. O to víc musíte jako poradci portfolia rozkládat do židovského dělení. Výkyvy trhů jsou a budou vždy! Na druhou stranu peníze a schopnost je vydělat tu bude také. Peníze nemizí, jen se distribuují prostřednictvím trhů jinam.
Když tedy někde „zmizí“ (po poklesu akciových trhů), tak se zase jinde objeví. V naší poradenské společnosti máme kompletní záběr, kam vložit peníze. V našem portfoliu jsou zastoupeny všechny významné entity. Nemovitosti, investice, akcie, komodity, účty, služby, projekty, půjčky…
3) Chraňte klientův majetek, nesnažte se spekulovat a předvídat
Pokud nastane další krize, tak to rozhodně nezměníme. Ani my a ani nikdo jiný. Krize je panická reakce na neočekávanou událost. Trhy se opět vzpamatují, ale dlouhodobě budou výkyvům podléhat. Nesnažte se klienta přesvědčit, že na tom zase co nejrychleji vydělá. Diverzifikujte a pak ho automaticky připravíte na to, že jedna část portfolia vydělává a druhá plní zajišťovací úlohu. Za půl roku se to pootočí a bude to zase jinak. Chraňte jeho majetek, nesnažte se spekulovat a předvídat.¨
4) Umět se orientovat v otázkách makroekonomiky je nezbytné
V současné době svět ovládá DLUH, ale není to nic děsivého, jak píší noviny. Vaši klienti si také berou hypotéky na 30 let a nepřemýšlejí, že to nebudou moci splácet. Jediné, co se úvěrem změní je to, že pocit jistoty přejde v pocit nejistoty. Ale 80 procent lidí to žene kupředu a motivuje je k pracovním výkonům. Koneckonců, když vláda chce podpořit ekonomiku, tak se také zadluží, aby ji rozpohybovala. Je to odraz dnešní doby a my proti tomu nemůžeme jít s hrůzou v očích. Je třeba být nad věcí a umět se v otázkách makroekonomiky zorientovat.
5) Využijte situaci pro sebe
Využijte dnešní situaci pro sebe. Ukažte klientům, že jiné poradenské společnosti neumí reagovat. Umí přehodit klientovi portfolio z akcií do dluhopisů. Nic víc. Stále se pohybují na kapitálových trzích, které jsou nyní zasaženy.
6) Vytvořte si vlastní názor, neunáhlujte se
Vytvořte si vlastní názor, jak se to od poradce očekává a nesnažte se reagovat na každý podnět unáhleně.
čtvrtek 11. srpna 2011
Proč jsem ředitelem poradenské společnosti
“Více výzev jsem nikde nenašel.”
Stručně: protože, že v tomto oboru je tolik výzev a inovací, kolik jsem jich nikde jinde nenašel. Ostatní branže mají klasické konkurenční prostředí. Máte firmu a přemýšlíte, jak být lepší než konkurence.
V oblasti poradenství (finančního poradenství) není pouze potenciál být lepší, ale vyskytuje se zde příležitost či spíše povinnost přesměrovat celý tento trh ke kvalitním službám. Nejde jen o to dokázat najít více cest ke klientovi, ale především o to, aby byl celý komplex opravdu ekonomicky stálý.
“Při práci přemýšlím daleko dopředu.”
Když klientovi zprostředkujete hypotéku, tak málokdo přemýšlí o tom, co bude dál. Za rok, za pět let, za dvacet let. Přesto si ji všichni na tuto dobu berou. Naším úkolem je myslet právě na takto dlouhé horizonty. To považuji zejména v dnešní době, kdy si ani pět let dopředu neumí skoro nikdo představit, za obrovskou výzvu.
Stručně: protože, že v tomto oboru je tolik výzev a inovací, kolik jsem jich nikde jinde nenašel. Ostatní branže mají klasické konkurenční prostředí. Máte firmu a přemýšlíte, jak být lepší než konkurence.
V oblasti poradenství (finančního poradenství) není pouze potenciál být lepší, ale vyskytuje se zde příležitost či spíše povinnost přesměrovat celý tento trh ke kvalitním službám. Nejde jen o to dokázat najít více cest ke klientovi, ale především o to, aby byl celý komplex opravdu ekonomicky stálý.
“Při práci přemýšlím daleko dopředu.”
Když klientovi zprostředkujete hypotéku, tak málokdo přemýšlí o tom, co bude dál. Za rok, za pět let, za dvacet let. Přesto si ji všichni na tuto dobu berou. Naším úkolem je myslet právě na takto dlouhé horizonty. To považuji zejména v dnešní době, kdy si ani pět let dopředu neumí skoro nikdo představit, za obrovskou výzvu.
Co si myslím o komplexním poradenství na českém trhu?
Zastávám názor, že pokud někdo už chce radit, pak by měl do problematiky vidět, a to jednoznačně komplexně.
“Finanční poradenství je mýtus”
Můj profesor na vysoké škole tvrdil, že si myslí, že finanční poradenství je mýtus. Jednoduše nejde, aby poradce rozuměl všem oblastem, zároveň všem produktům a ještě do toho vybral to nejlepší řešení napříč všemi metodikami.
Naprosto s ním souhlasím. Jedinec to nikdy nedokáže. Dnes však žijeme v době, kdy lze výběr vhodných řešení uskutečnit elektronicky.
Rád bych se však zabýval otázkou, jestli dnešní komplexní poradenství v podání komplexních poradenských společností je opravdu tak komplexní.
Mnoho lidí se určitě setkalo s tím, že chtělo investovat. Měli peníze navíc a tak si řekli, že navštíví nějakého finančního poradce. Jejich zadání znělo jasně. Chci vydělat. Poradce provedl analýzu.
Zadal to do nějakého moc chytrého softwaru a vypadlo mu doporučení složené z fondů. Nabídl to klientovi s grafem minulé výkonosti fondu s tím, že je dost pravděpodobné, že to zhodnocení bude mít podobné.
Klient koupil graf, respektive zhodnocení na grafu a šel domů. Při další návštěvě se všichni divili, proč to nešlo tak, jak minule poradce ukazoval.
“Prodej připravené varianty ze softwaru nemá s komplexností nic společného”
Podobně to vypadá všude a skoro vždy. Komplexní ale neznamená prodej nějaké připravené varianty ze softwaru. Komplexní poradenství znamená důkladné seznámení s klientskými cíly, s majetkem, s příjmy a výdaji a s celkovou ekonomickou situací klienta.
Po vyhodnocení všech těchto variant by automaticky mělo dojít ke koncepčnímu řešení opět v rámci všech variant, ne jen prostřednictvím kapitálového trhu.
To znamená rozložit rizika i do majetku a případně dalších oblastí. Optimalizovat nejenom příjmy a výdaje, ale i daně, které dopadají na úplně každého.
Má však dnešní poradce takové možnosti? Myslím, že nikoli, proto pak komplexní poradenství v podání našeho trhu vypadá dosti nekomplexně.
“Finanční poradenství je mýtus”
Můj profesor na vysoké škole tvrdil, že si myslí, že finanční poradenství je mýtus. Jednoduše nejde, aby poradce rozuměl všem oblastem, zároveň všem produktům a ještě do toho vybral to nejlepší řešení napříč všemi metodikami.
Naprosto s ním souhlasím. Jedinec to nikdy nedokáže. Dnes však žijeme v době, kdy lze výběr vhodných řešení uskutečnit elektronicky.
Rád bych se však zabýval otázkou, jestli dnešní komplexní poradenství v podání komplexních poradenských společností je opravdu tak komplexní.
Mnoho lidí se určitě setkalo s tím, že chtělo investovat. Měli peníze navíc a tak si řekli, že navštíví nějakého finančního poradce. Jejich zadání znělo jasně. Chci vydělat. Poradce provedl analýzu.
Zadal to do nějakého moc chytrého softwaru a vypadlo mu doporučení složené z fondů. Nabídl to klientovi s grafem minulé výkonosti fondu s tím, že je dost pravděpodobné, že to zhodnocení bude mít podobné.
Klient koupil graf, respektive zhodnocení na grafu a šel domů. Při další návštěvě se všichni divili, proč to nešlo tak, jak minule poradce ukazoval.
“Prodej připravené varianty ze softwaru nemá s komplexností nic společného”
Podobně to vypadá všude a skoro vždy. Komplexní ale neznamená prodej nějaké připravené varianty ze softwaru. Komplexní poradenství znamená důkladné seznámení s klientskými cíly, s majetkem, s příjmy a výdaji a s celkovou ekonomickou situací klienta.
Po vyhodnocení všech těchto variant by automaticky mělo dojít ke koncepčnímu řešení opět v rámci všech variant, ne jen prostřednictvím kapitálového trhu.
To znamená rozložit rizika i do majetku a případně dalších oblastí. Optimalizovat nejenom příjmy a výdaje, ale i daně, které dopadají na úplně každého.
Má však dnešní poradce takové možnosti? Myslím, že nikoli, proto pak komplexní poradenství v podání našeho trhu vypadá dosti nekomplexně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)