Zastávám názor, že pokud někdo už chce radit, pak by měl do problematiky vidět, a to jednoznačně komplexně.
“Finanční poradenství je mýtus”
Můj profesor na vysoké škole tvrdil, že si myslí, že finanční poradenství je mýtus. Jednoduše nejde, aby poradce rozuměl všem oblastem, zároveň všem produktům a ještě do toho vybral to nejlepší řešení napříč všemi metodikami.
Naprosto s ním souhlasím. Jedinec to nikdy nedokáže. Dnes však žijeme v době, kdy lze výběr vhodných řešení uskutečnit elektronicky.
Rád bych se však zabýval otázkou, jestli dnešní komplexní poradenství v podání komplexních poradenských společností je opravdu tak komplexní.
Mnoho lidí se určitě setkalo s tím, že chtělo investovat. Měli peníze navíc a tak si řekli, že navštíví nějakého finančního poradce. Jejich zadání znělo jasně. Chci vydělat. Poradce provedl analýzu.
Zadal to do nějakého moc chytrého softwaru a vypadlo mu doporučení složené z fondů. Nabídl to klientovi s grafem minulé výkonosti fondu s tím, že je dost pravděpodobné, že to zhodnocení bude mít podobné.
Klient koupil graf, respektive zhodnocení na grafu a šel domů. Při další návštěvě se všichni divili, proč to nešlo tak, jak minule poradce ukazoval.
“Prodej připravené varianty ze softwaru nemá s komplexností nic společného”
Podobně to vypadá všude a skoro vždy. Komplexní ale neznamená prodej nějaké připravené varianty ze softwaru. Komplexní poradenství znamená důkladné seznámení s klientskými cíly, s majetkem, s příjmy a výdaji a s celkovou ekonomickou situací klienta.
Po vyhodnocení všech těchto variant by automaticky mělo dojít ke koncepčnímu řešení opět v rámci všech variant, ne jen prostřednictvím kapitálového trhu.
To znamená rozložit rizika i do majetku a případně dalších oblastí. Optimalizovat nejenom příjmy a výdaje, ale i daně, které dopadají na úplně každého.
Má však dnešní poradce takové možnosti? Myslím, že nikoli, proto pak komplexní poradenství v podání našeho trhu vypadá dosti nekomplexně.
“Finanční poradenství je mýtus”
Můj profesor na vysoké škole tvrdil, že si myslí, že finanční poradenství je mýtus. Jednoduše nejde, aby poradce rozuměl všem oblastem, zároveň všem produktům a ještě do toho vybral to nejlepší řešení napříč všemi metodikami.
Naprosto s ním souhlasím. Jedinec to nikdy nedokáže. Dnes však žijeme v době, kdy lze výběr vhodných řešení uskutečnit elektronicky.
Rád bych se však zabýval otázkou, jestli dnešní komplexní poradenství v podání komplexních poradenských společností je opravdu tak komplexní.
Mnoho lidí se určitě setkalo s tím, že chtělo investovat. Měli peníze navíc a tak si řekli, že navštíví nějakého finančního poradce. Jejich zadání znělo jasně. Chci vydělat. Poradce provedl analýzu.
Zadal to do nějakého moc chytrého softwaru a vypadlo mu doporučení složené z fondů. Nabídl to klientovi s grafem minulé výkonosti fondu s tím, že je dost pravděpodobné, že to zhodnocení bude mít podobné.
Klient koupil graf, respektive zhodnocení na grafu a šel domů. Při další návštěvě se všichni divili, proč to nešlo tak, jak minule poradce ukazoval.
“Prodej připravené varianty ze softwaru nemá s komplexností nic společného”
Podobně to vypadá všude a skoro vždy. Komplexní ale neznamená prodej nějaké připravené varianty ze softwaru. Komplexní poradenství znamená důkladné seznámení s klientskými cíly, s majetkem, s příjmy a výdaji a s celkovou ekonomickou situací klienta.
Po vyhodnocení všech těchto variant by automaticky mělo dojít ke koncepčnímu řešení opět v rámci všech variant, ne jen prostřednictvím kapitálového trhu.
To znamená rozložit rizika i do majetku a případně dalších oblastí. Optimalizovat nejenom příjmy a výdaje, ale i daně, které dopadají na úplně každého.
Má však dnešní poradce takové možnosti? Myslím, že nikoli, proto pak komplexní poradenství v podání našeho trhu vypadá dosti nekomplexně.
Žádné komentáře:
Okomentovat