Výhled českých bank změnila ratingová agentura Moody´s na konci loňského roku ze stabilního na negativní. Nemůžou za to ani tak české banky, neznamená to totiž, že by neopatrně hospodařily či nebyly připravené na horší časy. Naopak, ČNB opakovaně hodnotí systém jako stabilní a ziskový.
Agentura své rozhodnutí vysvětlila ekonomickým útlumem v Evropě, který může v budoucnosti snížit ziskovost i kvalitu aktiv bank. K negativní prognóze údajně vedl i fakt, že většina českých bank má vlastníky v zemích eurozóny, které se potýkají s dluhovou krizí. Zdá se, že pro ratingové agentury se Evropská unie stává jednou velkou zemí, která bude v lepším případě stagnovat, v tom horším se propadne do chronické recese.
České banky si vedou dobře – negativní prognóze navzdory
Lídři EU se v říjnu 2011 shodli na tom, aby se do poloviny roku 2012 zvýšila kapitálová přiměřenost evropských bank na 9 procent. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru přitom měla v posledních letech rostoucí trend a na konci roku 2011 překračovala 13,8 %!
Podle údajů ČNB se poměr úvěrů ke vkladům v českém bankovním sektoru pohybuje kolem 80 procent, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii. V mezinárodním srovnání je tak český bankovní systém nadprůměrně dobře kapitalizovaný. Pokud by však Evropskou unii zasáhla očekávaná druhá vlna recese, jistě bude mít dopad i na české banky. Nicméně podle opakovaných zátěžových testů ČNB je český bankovní systém schopen ustát bez vážnějších problémů i velmi nepříznivý ekonomický vývoj. Navíc úvěry jsou poskytnuty převážně v korunách, a nehrozí tak riziko nesplácení z důvodu měnového vývoje.
Matky zdrojem nebezpečí?
Co se týče závislosti českých bank na zahraničních matkách, ani zde to není tak jednoznačné. ČNB si udržuje dohled nad dodržováním limitu angažovanosti banky vůči skupině, která může dosáhnout maximálně 25% regulatorního kapitálu tuzemské banky. A české banky tento limit s velkou rezervou dodržují. ČNB monitoruje i výplatu dividend, která může být další formou finančního transferu směrem od českých bank k jejich zahraničním matkám, přičemž zvažuje i nejrůznější zátěžové scénáře vývoje ekonomiky. Ani zahraniční matky tak nemusí být tolik rizikovým faktorem, jak by se mohlo zdát.
Co víc, české banky disponují kapitálovým polštářem ve výši 143 miliard korun a ani odepsání pohledávek ve výši 24 miliard korun za zadluženými zeměmi eurozóny by banky neohrozilo.
Co z toho vyplývá? Rating evropských zemí se až na výjimky snižuje a to i u nejvyspělejších země. A doplatí na to ta, která je sice jednou z nejotevřenějších ekonomik, snadno ovlivnitelná externím vývojem, avšak její bankovní systém je v naprostém pořádku. Další důvod, proč nepřeceňovat význam ratingových agentur.
Agentura své rozhodnutí vysvětlila ekonomickým útlumem v Evropě, který může v budoucnosti snížit ziskovost i kvalitu aktiv bank. K negativní prognóze údajně vedl i fakt, že většina českých bank má vlastníky v zemích eurozóny, které se potýkají s dluhovou krizí. Zdá se, že pro ratingové agentury se Evropská unie stává jednou velkou zemí, která bude v lepším případě stagnovat, v tom horším se propadne do chronické recese.
České banky si vedou dobře – negativní prognóze navzdory
Lídři EU se v říjnu 2011 shodli na tom, aby se do poloviny roku 2012 zvýšila kapitálová přiměřenost evropských bank na 9 procent. Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru přitom měla v posledních letech rostoucí trend a na konci roku 2011 překračovala 13,8 %!
Podle údajů ČNB se poměr úvěrů ke vkladům v českém bankovním sektoru pohybuje kolem 80 procent, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii. V mezinárodním srovnání je tak český bankovní systém nadprůměrně dobře kapitalizovaný. Pokud by však Evropskou unii zasáhla očekávaná druhá vlna recese, jistě bude mít dopad i na české banky. Nicméně podle opakovaných zátěžových testů ČNB je český bankovní systém schopen ustát bez vážnějších problémů i velmi nepříznivý ekonomický vývoj. Navíc úvěry jsou poskytnuty převážně v korunách, a nehrozí tak riziko nesplácení z důvodu měnového vývoje.
Matky zdrojem nebezpečí?
Co se týče závislosti českých bank na zahraničních matkách, ani zde to není tak jednoznačné. ČNB si udržuje dohled nad dodržováním limitu angažovanosti banky vůči skupině, která může dosáhnout maximálně 25% regulatorního kapitálu tuzemské banky. A české banky tento limit s velkou rezervou dodržují. ČNB monitoruje i výplatu dividend, která může být další formou finančního transferu směrem od českých bank k jejich zahraničním matkám, přičemž zvažuje i nejrůznější zátěžové scénáře vývoje ekonomiky. Ani zahraniční matky tak nemusí být tolik rizikovým faktorem, jak by se mohlo zdát.
Co víc, české banky disponují kapitálovým polštářem ve výši 143 miliard korun a ani odepsání pohledávek ve výši 24 miliard korun za zadluženými zeměmi eurozóny by banky neohrozilo.
Co z toho vyplývá? Rating evropských zemí se až na výjimky snižuje a to i u nejvyspělejších země. A doplatí na to ta, která je sice jednou z nejotevřenějších ekonomik, snadno ovlivnitelná externím vývojem, avšak její bankovní systém je v naprostém pořádku. Další důvod, proč nepřeceňovat význam ratingových agentur.
Žádné komentáře:
Okomentovat